Léky menší než buňka. Budoucnost medicíny je v nanotechnologii
Stroje o velikosti buněk nám prodlouží život i otevřenou okna vesmíru.
Nanotechnologie byla zpropagována vědecko-fantastickým žánrem 80. a 90. let jako metoda budování miniaturních robotů. Dnes termín nanotechnologie můžete znát i z běžného života a mohlo by se zdát, že tak jako v případě jiných velkolepých sci-fi vizí ani tato zatím nedošla naplnění. Současný typ nanotechnologie však nese ohromný potenciál, který teprve objevujeme. A podle odborníků se brzy dočkáme i dlouho vyhlížené nanorobotiky.
Chirurgická doprava léčiv
Dnešní nanotechnologie v zásadě rozvíjejí pasivní postupy chemie – úpravou povrchové struktury v titěrném měřítku je tak například dosaženo nových povrchových vlastností textilu, třeba odpudivosti vůči tekutinám a nečistotám, nebo unikátních vlastností u elektroniky. V medicíně lze z této oblasti sáhnout po lépe zkonstruované struktuře léků pro jejich snadnější odbourání či naopak absorbci. Ten pravý zlom sice přijde až s nanorobotikou – totiž konstrukcí primitivních strojů o velikosti, jakou lidský zrak nepostřehne –, ale už dnešní nanotechnologie má co nabídnout.
Inženýr Frank Boehm ve své knize Nanomedical Device and Systems Design popisuje celou řadu dnešních i budoucích možností. Příkladem za všechny jsou možnosti boje proti rakovině. Současná nanotechnologie tak může být využita k chirurgicky přesnému boji s nádory. Ten může probíhat skrze nanočástice nitrožilně vpravené do těla pacienta, kde se shlukují kolem tumoru – zacílení probíhá externím zaměřením, například reakcí na infračervené světlo zamířené na oblast tumoru. Zde mohou být nanočástice externě přivedeny k zahřátí a tumor v zásadě zničit teplem. Proces neobsahuje farmaceutika, nemá tedy toxické vedlejší účinky a může tak bezproblémově podpořit tradiční chemoterapii, či ji dokonce postupně nahradit. Navíc nepoškozuje žádné zdravé tkáně uvnitř těla. Budoucí chytré nanočástice by mohly nádory vyhledávat a ničit samy.