Jedním z nejzvláštnějších důsledků Einsteinovy teorie relativity je to, že čas neběží pro celý vesmír stejně. Tento paradox byl již v praxi několikrát ověřen, díky práci amerických fyziků však bude něco takového možné s dříve netušenou přesností. Podařilo se jim totiž sestrojit hodiny, které dokáží změřit i čas sto tisíc  miliardkrát kratší, než je sekunda.

V superpřesných atomových hodinách se obvykle namísto kyvadla užívá atom prvku cézia. Jeho kyvadlo, tedy vlastně vlastně záření, které vzniká při přechodu elektronu,  kmitá s neuvěřitelnou frekvencí 9 192 631 770x za sekundu.  Céziové hodiny jsou tedy nesmírně přesné, mají však přeci jen jednu nevýhodu. Elektrony v jejich obalu nedokáží kmitat rychleji, což jejich přesnosti přirozeně staví nepřekročitelnou  hranici. Tým vedený fyzikem Andrewem Ludlowem z Národního institutu pro standardy a technologie v Boulderu v Coloradu  využil pro nové atomové hodiny kmitání v atomu prvky ytterbia. Ten dokáže ten céziový předčít v rychlosti kmitů o celých 100 000 kmitů za sekundu.

S hodinami této přesnosti je možné naměřit relativistické prodlužování času již mezi dvěma objekty, které se od sebe ohybují ve vzdálenosti jednoho jediného centimetru. Od nových hodin můžeme očekávat nejen  hledání děr v teorii relativity, ale také zpřesnění hodnot řady fyzikálních konstant.