Vědecký tým z Východní Anglie vedený Dr. Thomasem Nannem oznámil důležitý objev týkající se produkce vodíku z vody za pomoci běžného slunečního záření. Komplex problémů spadající pod prostou otázku typu "Budeme spoléhat na vodík jakožto budoucí energetický zdroj?" je ovšem složitější, nežli by se zdálo.
Tím největším problémem je samozřejmě efektivita, kdy je cílem přirozeně vyrobit co nejvíce vodíku bez toho, aniž bychom museli nejdřív investovat podobné množství energie jinde. Typicky dnes produkční metody zahrnují odejmutí vodíkového atomu od běžných paliv typu methan nebo se využívá elektrolýzy k rozbití vody na vodík a kyslík. Jelikož je ale efektivita takřka shodná s tou, jakou mají dnešní solární články, je jen logické, že procesy směřující k získání vodíku dosud nemohly být efektivně napájené solárně. To ovšem platilo pouze dodnes!
Produkce vodíku je mimochodem natolik energeticky náročnou, že někteří mluví o vodíku nikoliv jako o "palivu", ale jako o "baterii". A jaký že to průlom zvrátil ukazatele vah právě pro solární generování vodíku? Dr. Thoman Nann tvrdí, že jeho tým vyrábí vodík z vody s 60 % efektivitou a to jen za pomoci fotonů dopadajících na speciálně vytvořenou ponořenou elektrodu.
Celý trik tkví v tom, že je použita nano-foto-katoda: Zlatá elektroda pokrytá nanoskupinkami fosfidu india absorbuje přicházející fotony a má cca 400x větší šanci zachytit foton než doposud používané organické molekuly. Nanoshluky poté předávají elektrony uvolněné sluneční energií do vrsty oddělující je od vody - to je ta železo-sírová sloučenina na obrázku. Díky ní je dosaženo toho, že se negativně nabité elektrony a vodíkové protony přitahují a posléze vznikne vodíkový plyn.
Dalším krokem má být dle týmu demonstrace technologie s co nejlevnějšími materiály - vědci tvrdí, že není nutno používat při konstrukci vzácné kovy (ve výše jmenovaném případě to bylo zlato pro první elektrodu a platina pro druhou), jen zkrátka byly "při ruce" v laboratoři.