Zdá se, že už za pár let budou mít lidé s těžkými chorobami zase o něco lehčí život. A to díky českým vědcům.

Jako o skládance puzzle, jejíž dílky do sebe musejí přesně zapadat, mluví o léčbě nádorů pomocí nanočástic chemik Petr Chytil z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR.

Podílí se na vývoji polymerních nosičů léčiv, které nesou a zároveň chrání léčebnou látku, již "upustí" až v nemocné nádorové tkáni. Čtyřiatřicetiletý vědec, jenž je mimo jiné spoluautorem čtyř patentů, dostal prémii Otto Wichterleho.

Prestižní ocenění obdrží dalších 22 mladých badatelů, kteří úspěšně splnili mimořádně významný vědecký úkol v některém ze specializovaných pracovišť AV ČR.

Šroubovice DNA poprvé na fotografii. Tak vypadá malta našeho těla

Chemie šla Chytilovi snadno už na střední škole, takže volba povolání tím byla usnadněna. K výzkumu v oblasti nanomedicíny se dostal náhodou, od první chvíle jej však fascinovala."Myslím, že moje práce má smysl a snad díky ní jednou pomohu lidstvu," řekl rozhovoru pro ČTK Chytil. Cena ho potěšila, vnímá ji však jako ocenění celého týmu v ústavu. "Nečekal jsem, že ji dostanu. Nepřipadám si jako nějaká vědecká hvězda," poznamenal.

Polymerní nosiče léčiv díky svým unikátním vlastnostem, například tím, že jsou vodorozpustné, netoxické či nevyvolávají imunitní odpověď, mohou v těle vydržet dlouho a podle Chytila nemají pro pacienty téměř žádné nežádoucí účinky. Nosiče zajišťují, že se do nádorové tkáně dostane mnohem více léčiva, aniž by byla poškozena zdravá tkáň. Chemici zároveň díky svým vynálezům dokážou řídit rychlost uvolňování léčiva.

Tahle růže je menší než vlas. Jak je to možné?

V Ústavu makromolekulární chemie se snaží vytvářet polymerní nosiče "na míru" podle charakteru daného onemocnění. V některých případech už vyvinutá polymerní léčiva úspěšně prošla preklinickými studiemi. "Stále ovšem hledáme vhodného partnera na financování klinických studií," dodal Chytil.

Budoucnost léčby nádorových onemocnění vidí právě v použití polymerních nosičových systémů umožňujících cílené směrování léčiva do nemocné tkáně a v ní řízenou aktivaci léčiva. Výhodou může být i použití takzvaných teragnostik, kdy je nádorová tkáň neinvazivně lokalizována a zároveň léčena.